První část klimatického průzkumu EIB pro období 2021-2022 zkoumá názory obyvatel na změnu klimatu v rychle se měnícím světě. Výsledky aktuálního průzkumu se soustředí na to, jak občané vnímají změnu klimatu a jaké kroky by měl jejich domovský stát v této souvislosti podle jejich názoru přijmout.
- 74 % Čechů si myslí, že řešení změny klimatu a jejích důsledků je největší výzvou 21. století
- 66 % má za to, že je klimatická krize znepokojuje více než jejich vládu
- Máte pocit, že změna klimatu má dopad na váš každodenní život?
- 54 % si myslí, že se jejich zemi nepodaří do roku 2050 výrazně snížit emise uhlíku, jak se zavázala v Pařížské dohodě
- 59 % by bylo pro přísnější vládní opatření, jež by vyžadovala změnu chování veřejnosti
- 66 % by uvítalo zdanění výrobků a služeb, které nejvíce přispívají ke globálnímu oteplování
- 85 % Čechů si přeje nahrazení letecké dopravy na krátké vzdálenosti nízkoemisními rychlovlaky, a to ve spolupráci se sousedními zeměmi
74 % Čechů si myslí, že řešení změny klimatu a jejích důsledků je největší výzvou 21. století. Toto číslo se liší pro různé demografické kategorie (i když ve všech případech zůstává vysoké): od 69 % u českých mužů po 78 % u českých žen, od 82 % u respondentů ve věku 15-29 let po 67 % u lidí starších 65 let a od 77 % u osob s nízkými příjmy po 71 % u vysokopříjmové kategorie.
Valná většina Čechů (67 %) se domnívá, že změna klimatu má dopad na jejich každodenní život (což je méně než evropský průměr, který činí 77 %).
To jsou jen některé z výsledků první zprávy o klimatickém průzkumu v období 2021-2022, který dne 27. října zveřejnila Evropská investiční banka (EIB). EIB je úvěrovou institucí Evropské unie a největším mnohostranným poskytovatelem úvěrů na projekty v oblasti klimatu na světě.
Vnímání klimatické krize: Boj státu proti změně klimatu
Valná většina Čechů (67 %) se domnívá, že změna klimatu má dopad na jejich každodenní život (což je méně než evropský průměr, který činí. Tento podíl je obzvlášť vysoký ve věkové kategorii 15-29 let (71 %), u osob starších 64 let pak klesá o celých 11 procentních bodů (60 %). Na odpovědi respondentů má přitom jen malý vliv výše jejich příjmů: 65 % osob s vysokými příjmy a 70 % osob v nízkopříjmové kategorii tvrdí, že změna klimatu má dopad na jejich každodenní život.
66 % má za to, že je klimatická krize znepokojuje více než jejich vládu. Jsou proto poměrně skeptičtí, pokud jde o schopnost jejich domovského státu uskutečnit ambiciózní ekologickou transformaci. 46% si myslí, že se jejich zemi nepodaří do roku 2050 výrazně snížit emise uhlíku, jak se zavázala v Pařížské dohodě. Většina dotazovaných (54 %) pak má za to, že země své cíle v oblasti snižování emisí uhlíku nesplní.
59 % Čechů se proto vyslovilo pro přísnější vládní opatření – obdobná těm, která byla zavedena v boji proti krizi COVID-19 – jež by přiměla lidi změnit jejich chování.
Zároveň se jen 12 % Čechů domnívá, že globální oteplování není způsobeno lidskou činností.
Debata o energetice
Na otázku, jaký zdroj energie by měla jejich země upřednostnit v boji proti globálnímu oteplování, odpověděla téměř polovina Čechů (45 %) v tom smyslu, že nejvhodnější pro řešení klimatické krize jsou obnovitelné zdroje energie. Na celoevropské úrovni je tento názor dokonce ještě rozšířenější (63 %). Obnovitelné zdroje energie mají v České republice vysokou míru podpory mezi lidmi mladšími 30 let (53 % z nich je pro). U osob starších 64 let je tento podíl o celých 19 procentních bodů nižší (34 %). Na odpovědi respondentů má přitom jen malý vliv výše jejich příjmů: 45 % osob s nižšími příjmy by podpořilo další rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zatímco u lidí s vyššími příjmy činí tento podíl 48 %.
Češi celkově vykazují mnohem vyšší míru podpory pro jadernou energii než zbytek Evropy (26 % oproti 12 %). V České republice jsou lidé starší 64 let (32 %) mnohem více nakloněni jaderné energii než lidé mladší 30 let (14 %). Patrný je také rozdíl mezi pohlavími: jadernou energii podporují mnohem více muži (36 %) než ženy (16 %).
V neposlední řadě si Češi o něco více než ostatní Evropané myslí, že by jejich země měla spoléhat na úspory energie (20 % oproti 17 %). Pro tuto možnost se v České republice vyslovují zejména lidé starší 64 let (30 %). To je o 15 procentních bodů více než u respondentů mladších 29 let (pouze 15 % z nich označilo úspory energie za prioritu). Energetické úspory se přitom umístily vysoko nad posílením úlohy zemního plynu (6 %). Znatelný je u těchto úspor také rozdíl mezi pohlavími: k úsporám energie inklinují mnohem více ženy (27 %) než muži (12 %).
Nejoblíbenější řešení v boji proti změně klimatu mezi obyvateli České republiky
Většina Čechů (66 %) by podpořila – i když v o něco menší míře než Evropa jako celek (69 %) – zavedení daně z výrobků a služeb, které nejvíce přispívají ke globálnímu oteplování. Pro takovou daň by bylo až 64 % respondentů s nižšími příjmy. Češi by rovněž uvítali minimálně pětiletou záruku na jakýkoli elektrický nebo elektronický výrobek (91 %) a nahrazení letů na krátké vzdálenosti nízkoemisními rychlovlaky (85 %). Upřednostňují také měkčí opatření, jako je posílení vzdělávání a šíření osvěty mezi mládeží ohledně udržitelné spotřeby (89 %).
Viceprezidentka EIB Lilyana Pavlova k tomu uvádí: „Klimatický průzkum EIB nám ukázal, že v boji proti změně klimatu a při ochraně jejich země před ničivými dopady této změny se mezi Čechy těší značné podpoře zavádění nových opatření a klimatických nástrojů, jako jsou čistší zdroje energie. Skutečnost, že si Češi dobře uvědomují nebezpečí, jež s sebou nese globální růst teplot, a jsou připraveni podpořit okamžité a rozhodné kroky v tomto směru, nám umožní naplnit rychleji naše ambice v oblasti ochrany klimatu, což je dobré znamení. EIB je připravena podpořit spravedlivou transformaci v České republice a co nejvíce přispět k budování uhlíkově neutrální, zelené a udržitelné světové ekonomiky, která je klíčem k omezení růstu globálních teplot na 1,5 °C nebo méně. Ve snaze zajistit úspěch tohoto poslání se jako klimatická banka EU zaměříme na čistou energii, úspory energie, řešení v oblasti udržitelné mobility a inovativní projekty. Vysoká míra podpory těchto kroků v České republice je dobrým znamením, pokud jde o úspěch našeho celosvětového boje proti dalším změnám klimatu, které aktuálně představují největší existenční hrozbu pro celé lidstvo.“
--
Zde si můžete stáhnout excelovou tabulku s nezpracovanými údaji pro všech 30 zemí, v nichž byl průzkum proveden. Kliknutím sem získáte přístup na internetové stránky EIB, kde jsou uvedena hlavní zjištění IV. klimatického průzkumu EIB.
O klimatickém průzkumu EIB
Evropská investiční banka uskutečnila svůj čtvrtý klimatický průzkum, v jehož rámci do hloubky zjišťuje, jaký mají lidé názor na změnu klimatu. Cílem tohoto čtvrtého klimatického průzkumu EIB, který proběhl ve spolupráci se společností BVA, jež se specializuje na průzkumy trhu, je zajistit pro účely širší diskuse informace o postojích a očekáváních ohledně opatření v oblasti klimatu. Průzkumu se v období od 26. srpna do 22. září 2021 zúčastnilo více než 30 000 respondentů, přičemž v každé z 30 zemí byl sestaven reprezentativní soubor dotazovaných.
O Evropské investiční bance
Evropská investiční banka (EIB) je institucí Evropské unie (EU), která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů a kterou vlastní členské státy EU. Dává k dispozici dlouhodobé zdroje financování na životaschopné projekty a přispívá tím k dosažení politických cílů EU v Evropě i jinde. Evropská investiční banka působí přibližně ve 160 zemích a je jedním z největších mnohostranných poskytovatelů úvěrů na projekty v oblasti klimatu na světě. Skupina EIB nedávno přijala svůj klimatický plán, který jí má pomoci splnit ambiciózní cíl, jímž je podpořit v nadcházejícím desetiletí do roku 2030 částkou ve výši 1 bilionu eur investice do opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti a zároveň poskytnout více než 50 % svého financování na opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti již do roku 2025. Součástí tohoto plánu je také sladění všech nových operací skupiny EIB s cíli a zásadami Pařížské dohody od začátku roku 2021.
O společnosti BVA
Společnost BVA, která se zaměřuje na výzkumy veřejného mínění a konzultační služby, je považována za jednu z nejinovativnějších firem v oblasti průzkumů trhu. V rámci svého zaměření na behaviorální marketing spojuje datovou a sociální vědu. Data jsou v jejím podání inspirací i živým organismem. Společnost BVA je také jedním z více než 40 členů celosvětové nezávislé sítě pro průzkum trhu (WIN), která sdružuje přední světové subjekty v této oblasti.